Volba výše základního kapitálu s.r.o.

Při založení s.r.o. patří volba výše základního kapitálu mezi důležitá rozhodnutí. Přestože je možnost zahájit podnikání se symbolickým vkladem 1Kč právně legitimní, přináší některá rizika. Podívejme se na praktická doporučení!

Při založení s.r.o. patří volba výše základního kapitálu mezi důležitá rozhodnutí. Zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) umožnil založit společnost s ručením omezeným s minimálním základním kapitálem ve výši 1 Kč. Předtím byla minimální hranice stanovena ve výši 200 000 Kč. Tato legislativní úprava zásadně snížila finanční nároky na vstup do podnikání, a zpřístupnila tak s.r.o. začínajícím podnikatelům. Přestože je možnost zahájit podnikání s takto symbolickým vkladem právně legitimní, základní kapitál ve výši 1 Kč přináší některá rizika, která je při jeho volbě potřeba zvážit. Proto se v dnešním článku podíváme na volbu výše základního kapitálu detailněji.

Základní kapitál a provozní likvidita podniku

Základní kapitál představuje peněžní vyjádření vkladů společníků do firmy. S těmito prostředky tak firma bezprostředně po svém vzniku začíná podnikat. U společností založených s minimálním vkladem může dojít k nedostatku provozního kapitálu bezprostředně po jejich vzniku. Například základní kapitál ve výši 1 Kč nepokryje ani počáteční administrativní a legislativní náklady spojené se založením firmy a získáním živnostenských oprávnění.

Pokud společnost negeneruje provozní cash flow hned v prvních dnech činnosti, snadno se dostane do platební neschopnosti. Tuto situaci lze řešit například půjčkou, kterou společnosti poskytne společník, nebo příplatkem mimo základní kapitál. Obě možnosti řeší posílení provozní likvidity podniku bez nutnosti navýšení základního kapitálu. Je ovšem na zvážení, jestli není lepší takové situaci raději předejít hned při založení firmy volbou vyššího základního kapitálu.

Vnímání základního kapitálu bankami a trhem

Při volbě výše základního kapitálu je dobré vzít v potaz také to, jak jej mohou vnímat finanční instituce a obchodní partneři. Historicky totiž vždy plnil roli jakési garance existence minimálního majetku společnosti, přestože se jednalo pouze o číslo v obchodním rejstříku, které tehdy stejně jako dnes vůbec nemusí odrážet skutečný stav firemního majetku. Právě kvůli těmto nesouladům došlo ke změně zákona a současná legislativa již nechápe základní kapitál jako potenciální zástavu pro věřitele. Bankovní instituce i obchodní partneři jej ovšem nadále posuzují jako rychlý ukazatel kapitálové vybavenosti podniku. Jednoduše řečeno, jde tedy o image firmy. Pokud má vaše společnost vyšší základní kapitál, znamená to, že jste do ní se svými společníky vložili více peněz, což může posilovat dojem finanční stability a důvěryhodnosti.

Jak posuzují základní kapitál finanční instituce

Při posuzování žádostí o úvěry či leasing, hodnotí finanční instituce očekávanou schopnost žadatele splácet a pomáhají si v tom automatizovaným i manuálním ratingovým hodnocením. Společnosti s velmi nízkým základním kapitálem mohou být ratingovými modely častěji hodnoceny jako rizikovější. Pokud společníci vložili do podniku pouze symbolickou částku, nesou zanedbatelná rizika svého soukromého majetku. To banky mohou interpretovat jako nízkou důvěru vlastníků v podnikatelský záměr. V důsledku si tak můžete nízkým základním kapitálem zkomplikovat možnosti financování vašeho podnikání. Výsledkem bývají přísnější podmínky, například vyšší úroková sazba nebo požadavek na dodatečné ručení či zástavu.

Jak posuzují základní kapitál obchodní partneři

Podobný vliv má výše kapitálu na dodavatelsko-odběratelské vztahy. Obchodní partneři z řad větších firem běžně prověřují nově vzniklé společnosti ve veřejně dostupných rejstřících, než s nimi uzavřou rámcovou smlouvu. Zápis v obchodním rejstříku uvádějící velmi nízký kapitál vyvolává nedůvěru, neboť podnikatelské prostředí bylo po desetiletí zvyklé na standardní minimální hranici 200 000 Kč a většina zavedených firem ji má zapsanou. Dodavatelé mohou vyžadovat kratší splatnost faktur nebo zálohové platby předem. Naopak vyšší zapsaný základní kapitál může signalizovat dlouhodobější závazek společníků vůči podnikání společnosti.

Změny vlastnické struktury společnosti s ručením omezeným

Dle našich zkušeností je dobré již při založení firmy počítat s tím, že časem mohou nastat ve vlastnické struktuře změny. V životě dochází k mnoha situacím, kdy budete potřebovat udělat změny ve společnosti – ať už jde o mezigenerační předání firmy v rodině, prodej části podílu spoluzakladateli, rozdělení podílu mezi klíčové zaměstnance nebo příchod externího investora. Pro snadnější budoucí štěpení podílů je ideální zvolit dobře dělitelnou částku (např. 100 000 Kč). Umožňuje to snadný převod podílů v celých procentech bez nutnosti pracovat se zlomky či haléřovými hodnotami.

Jaký základní kapitál s.r.o. zvolit v praxi?

Tady je stručný souhrn obecných doporučení pro výši základního kapitálu dle argumentů popsaných v předchozím textu:

• 1 Kč – právně možné, ale vhodné spíše výjimečně.
• 10 000 až 50 000 Kč – rozumná varianta pro menší podnikání.
• 100 000 Kč – dobře dělitelná a důvěryhodnější částka.
• 200 000 Kč – tradiční hranice posilující důvěryhodnost společnosti u středních firem.
• 300 000 Kč a výše – dojem větší firmy s dostatkem kapitálu.

Pokud si nejste jistí, jakou výši základního kapitálu zvolit při založení s.r.o., rádi vám poradíme.

Zvýšení základního kapitálu společnosti

Pokud jste ještě ve fázi úvah o založení firmy, snad jsme vám výše uvedenými doporučeními pomohli s rozhodnutím o výši základního kapitálu. V případě, že již firmu máte a narážíte na některé z popsaných potíží, možná nadešel čas pro zvýšení základního kapitálu společnosti. Často to přitom není tak, že by byl zvolený kapitál při založení firmy příliš nízký, například pouze 1 Kč. V praxi to spíše bývá tak, že s postupným rozvojem firmy se ukáže jako nezbytné přistoupit ke zvýšení zapsaného základního kapitálu, aby účetní rozvaha odpovídala reálnému rozsahu podnikatelské činnosti. Zákon o obchodních korporacích upravuje dvě základní možnosti zvýšení základního kapitálu, a to pomocí dodatečných vkladů a z vlastních zdrojů společnosti.

Zvýšení pomocí dodatečných vkladů se realizuje nejčastěji jako zvýšení dosavadních vkladů stávajícími společníky. Alternativně může jít o nové vklady vložené nově přistupujícími osobami. Rozhodnutí o zvýšení spadá do výlučné působnosti valné hromady a vyžaduje formu notářského zápisu. Zvýšení kapitálu peněžitými vklady je zákonem podmíněno úplným splacením všech dosavadních peněžitých vkladů.

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti nevyžaduje žádné nové finance ze strany společníků. Valná hromada může rozhodnout o převodu vlastních zdrojů do základního kapitálu, typicky jde o zdroje z účtu nerozděleného zisku. Navýšení základního kapitálu je jednou z obvyklých možností, jak může firma naložit s nerozděleným ziskem z minulých let. Podmínkou samozřejmě je, že na účtu je dostatek zisku dosaženého v minulých obdobích. Účetním důsledkem tohoto kroku je uzamčení nahromaděného zisku v základním kapitálu. Společníci tím ztrácejí možnost tento zisk v budoucnu vyplatit ve formě podílů na zisku, čímž garantují věřitelům, že tyto prostředky zůstanou trvale vázány ve firemním majetku.