Vstup investora do společnosti s.r.o.

Zjistěte, jak probíhá vstup investora do s.r.o., jak nastavit jeho podíl, hlasovací práva, emisní ážio a ochranu zakladatelů firmy.

Firma roste, získává nové zákazníky, ale na další expanzi jí chybějí peníze. Vstup externího investora do společnosti je jedním ze způsobů financování dalšího rozvoje. Zakladatel proto začne jednat s investorem. Vedle výše investice však musí vyřešit také to, jaký podíl investor získá, o čem bude moci rozhodovat a za jakých podmínek může později ze společnosti vystoupit. Jak k takové změně přistoupit a na co si dát pozor?

Možnosti vstupu investora do firmy

Zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) poskytuje společníkům dostatečnou smluvní volnost při utváření vnitřních poměrů firmy. Nejčastějším způsobem pro vstup investora do firmy je zvýšení základního kapitálu, při němž dochází ke vzniku nového podílu na základě rozhodnutí valné hromady o změně ve společnosti. Tím dochází zároveň se vstupem investora ke zvýšení jmění firmy. Vytvořením nového podílu se takzvaně ředí podíly stávajících společníků. Relativní procentuální podíl zakladatelů na základním kapitálu a hlasovacích právech se zmenší, avšak ekonomická hodnota jejich podílů může díky přílivu kapitálu a dalšímu rozvoji společnosti vzrůst.

Pro financování v rané fázi se někdy uplatňuje konvertibilní zápůjčka, kdy peníze směřují do firmy nejprve jako dluh a na podíl se mění až v budoucnu. Další možností je převod stávajícího podílu, kdy finanční prostředky směřují přímo prodávajícímu společníkovi a společnost samotná žádný nový kapitál nezískává. V tomto případě tedy vstup nového investora neznamená zvýšení majetku firmy.

Vznik nového podílu a emisní ážio

Pokud vstup investora probíhá formou zvýšení základního kapitálu, investor splácí emisní kurs. Proč v podnikatelské praxi investor málokdy vkládá celou částku své investice přímo do hodnoty základního kapitálu? Pokud by například společnost s dosavadním základním kapitálem 100 000 Kč přijímala investici ve výši 1 000 000 Kč a celá tato částka by zvyšovala základní kapitál, původní zakladatelé by po zvýšení základního kapitálu drželi pouze přibližně 9 % firmy.

Z toho důvodu se využívá vkladové ážio, které se v korporátní praxi označuje též jako emisní ážio. Emisní kurs nově upisovaného podílu se potom skládá ze dvou složek. První složkou je částka započtená na vklad, o kterou se zvyšuje základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku. Druhou složkou je vkladové ážio. To se účetně vykazuje ve vlastním kapitálu společnosti, aniž by zvyšovalo její základní kapitál.

Úprava hlasovacích a majetkových práv

Česká právní úprava umožňuje vytvářet různé druhy podílů, což potvrdil i nejvyšší soud svým rozhodnutím. Lze tak oddělit výši majetkového vkladu od míry kontroly nad řízením podniku. To zakladatelům případně umožňuje uchovat si rozhodovací většinu i v situaci, kdy již majetkově drží pouze menšinový podíl. Standardní zákonná úprava sice stanovuje hlasovací právo podle poměru vkladu, avšak společenská smlouva může určit jiný počet hlasů. Lze dokonce vydat i podíly zcela bez hlasovacího práva, což vyhovuje investorům požadujícím výnos bez zásahů do řízení firmy.

Právní nástroje ochrany zakladatelů společnosti

Investor pochopitelně požaduje kontrolu nad využitím svého kapitálu, zatímco zakladatelé potřebují autonomii k naplňování své vize. Investor zpravidla požaduje sjednání zákazu konkurence a závazku zakladatelů setrvat ve společnosti minimálně po stanovenou dobu. Ochrana zakladatelů se, obdobně jako podíly, obvykle řeší v rovině rozhodovací a majetkové.

Zakladatelé působící v roli jednatelů musí mít garantovanou pravomoc k běžnému vedení společnosti do stanoveného limitu. Pro rozhodnutí přesahující domluvený limit investor obvykle požaduje právo veta či požadavek na kvalifikovanou většinu hlasů. V rámci ochrany zakladatelů je důležité, aby se veto investora vztahovalo výhradně na zásadní otázky, jako je změna společenské smlouvy, přijetí nového úvěru nad stanovenou mez či prodej klíčového majetku.

Pro zamezení konfliktům při dalším rozvoji nebo prodeji společnosti se do smluv zakotvují některé doložky. Jedním je právo spoluprodeje známé jako Tag-along, které chrání menšinové společníky tím, že při nabídce odkupu od třetí strany pro většinového společníka jim umožňuje připojit se k obchodu za stejných cenových podmínek. Pokud většinový společník prodává svůj podíl, menšinový společník nechce zůstat ve firmě s novým vlastníkem, kterého si sám nevybral.

Investora zase chrání právo požadovat spoluprodej neboli Drag-along, jež dává většinovému společníkovi možnost přinutit zbývající společníky k prodeji jejich podílů, pokud třetí osoba požaduje odkup celé společnosti. Zakladatelé by si měli v případě sjednání tohoto práva stanovit minimální hranici ocenění firmy, pod kterou nelze toto právo uplatnit.

Co dělat v případě sporů s investorem a blokováním firmy?

Pokud nastane stav patové situace, kdy valná hromada není schopna přijmout usnesení z důvodu rovnosti hlasů nebo uplatnění veta, nastupují předem definované postupy. Může být sjednána mediace, při níž je konkrétní mediátor pověřen zprostředkováním jednání a pomocí při řešení patové situace. Strany si mohou předem určit konkrétního mediátora nebo způsob jeho výběru.

Pokud spory přetrvávají, smlouva by měla stanovit postup pro odkup podílu druhého společníka. Používají se k tomu odkupní klauzule, jakou je například ruská ruleta. U ruské rulety společník, který odkupní klauzuli iniciuje, stanoví dle své volby cenu. Druhý společník má potom dvě možnosti – buď za stanovenou cenu svůj podíl prodá, nebo za stejnou cenu odkoupí podíl prvního společníka. Tento postup nutí iniciátora nastavit maximálně férovou tržní cenu. Pokud by nabídl příliš málo, druhý společník od něj společnost levně odkoupí. Kdyby naopak chtěl příliš vysokou částku, druhý společník mu svůj podíl s radostí prodá.

Závěrečné doporučení

Vstup investora není jen otázkou toho, kolik peněz firma získá a jak velký podíl za ně nabídne. Stejně důležité je předem upravit rozhodování, ochranu obou stran a postup pro případ, že spolupráce přestane fungovat. Smlouvy by proto měly vycházet z konkrétního obchodního modelu firmy, nikoli pouze z univerzálního vzoru. V případě zájmu vám s nastavením změn ve vaší firmě rádi pomůžeme.