Legislativní novinky pro firmy a podnikatele na rok 2026

Vybrali jsme legislativní změny účinné od nového roku 2026, které považujeme za důležité zejména pro menší a střední společnosti.

Máme zde nový rok 2026 a od 1. ledna tak opět vstoupilo v platnost několik legislativních změn, které se dotknou podnikání v České republice. Podívejme se na některé vybrané legislativní novinky pro firmy a podnikatele, které považujeme za důležité zejména pro menší a střední společnosti s ručením omezeným.

Výše minimální mzdy se transparentně valorizuje

To, že se k 1. lednu zvyšuje minimální mzda, není žádné překvapení. Děje se tak téměř každý rok. Novinkou je ovšem valorizační mechanismus výše minimální mzdy, který byl zaveden novelou zákoníku práce (zákon č. 230/2024 Sb.). Dosavadní praxí bylo stanovení její výše na poslední chvíli po vleklých politických jednáních mezi zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Toto vyjednávání nově nahrazuje matematický model navázaný na vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství.

Minimální mzda pro letošek činí 22 400 Kč (nárůst o 1 600 Kč z loňských 20 800 Kč) a byla stanovena na základě predikce průměrné hrubé měsíční mzdy MF a použití koeficientu 43,4 %. Aktuálním cílem legislativy je dle MPSV, aby minimální mzda v roce 2029 dosáhla 47 % průměrné mzdy. Tento cíl se ale samozřejmě může ještě změnit dle ambicí nové vlády.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Zákon č. 323/2025 Sb. zavádí elektronické jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které nahradí přibližně 25 dosavadních hlášení podávaných vůči různým institucím. Cílem je sjednotit a usnadnit administrativu pro firmy a také zrychlit sdílení informací mezi úřady a zajistit jim přehled o všech pracovněprávních vztazích v reálném čase. To je klíčové zejména u dohodářů, u kterých dochází k časté kumulaci úvazků u více zaměstnavatelů, což komplikuje kontrolu dodržování limitů pro odvod pojistného.

JMHZ se bude podávat vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce. I když zákon již nabyl účinnosti od 1. ledna, tak až do konce března se nacházíme v jeho v přechodném období. Hlášení za leden až březen 2026 se tak budou podávat za jednotlivé měsíce ve lhůtě od 1. dubna do 30. června 2026.

Vyšší limity pro setrvání v nižších kategoriích účetních jednotek

Novelizace zákona o účetnictví proběhla zákonem č. 316/2025 Sb. Navýšila o 20 % limity obratu a celkových aktiv používaných pro zařazení firem do kategorií účetních jednotek. Tento krok reaguje na inflační vývoj a má za cíl snížit administrativní zátěž firem, které by se v důsledku růstu cenové hladiny zařadily do vyšší, náročnější kategorie, ačkoliv reálně nerostly. Mikro účetní jednotka tak má nově limit celkových aktiv do 11 mil. Kč, obratu do 22 mil. Kč a v průměru do 10 zaměstnanců. Malá účetní jednotka má nové limity celkových aktiv do 120 mil. Kč, obratu do 240 mil. Kč a v průměru do 50 zaměstnanců. Pro zařazení do dané kategorie musí účetní jednotka k rozvahovému dni překročit alespoň dvě ze tří uvedených kritérií po dvě po sobě jdoucí období. Je pravděpodobné, že řada firem, které se připravovaly na status střední jednotky, zůstane v kategorii malých jednotek s jednodušším výkaznictvím.

Zrušení povinnosti auditu pro malé firmy

Zajímavou změnou je v této souvislosti také plošné zrušení povinnosti ověření účetní závěrky auditorem pro všechny účetní jednotky spadající do kategorie malá. Tato změna je účinná od 1. ledna 2026 a poprvé se uplatní pro účetní závěrky za období začínající tímto datem. Praktický dopad vidíme u menších akciových společností, které byly doposud posuzované přísněji pouze z titulu své právní formy. Pokud posuzovaná a.s. pro rok 2026 zůstane v kategorii malých jednotek, audit mít nemusí. To může být zajímavou informací pro ty z vás, kteří váháte mezi založením firmy s.r.o., nebo a.s. Auditorské služby a přísnější kritéria pro akciové společnosti představovaly v minulosti značnou zátěž. Patřily tak k častým důvodům, proč se podnikatelé při zakládání nových firem této formě vyhýbali.

Kybernetická bezpečnost a umělá inteligence

Všude po světě vidíme snahy o regulaci v oblastech kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence. Česká republika jako součást Evropské unie v tomto není výjimkou. Cílem legislativních snah je zajistit odolnost kritické infrastruktury a bezpečné využívání umělé inteligence.

Nová úprava zákona o kybernetické bezpečnosti vycházející z evropské směrnice NIS2 zavádí povinnosti pro poskytovatele regulovaných služeb. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) připravil na svých stránkách průvodce i kalkulačku, ve které si každý subjekt může ověřit, zda poskytuje regulovanou službu podle nového zákona a jakému režimu povinností podléhá. Pozor, NIS2 se již netýká pouze velkých firem, jako tomu bylo v minulosti. Směrnice rozšířila okruh regulovaných odvětví i služeb a nově se dotkne výrazně více organizací, včetně menších a středních firem poskytujících služby v odvětvích, jako jsou energetika, doprava, zdravotnictví, výroba potravin, digitální služby nebo odpadové hospodářství. Klidné spaní vám nemusí zajistit ani pokud sami do regulovaných odvětví nespadáte. Stačí mít klienta, který podléhá povinnostem NIS2. Ten pak bude velmi pravděpodobně brzy vyžadovat jejich plnění i po svých dodavatelích, tedy i po vaší firmě.

Dalším pilířem digitální regulace je nařízení o umělé inteligenci AI Act. Každá firma, která vyvíjí nebo ve svých procesech využívá systémy umělé inteligence, bude muset provést klasifikaci těchto systémů do jedné ze čtyř kategorií rizika. U vysoce rizikových systémů (např. AI používaná při náboru zaměstnanců nebo hodnocení úvěruschopnosti) vznikají přísné povinnosti v oblasti lidského dohledu, transparentnosti a řízení kvality dat. Odpovědnost za dodržování AI Actu přitom leží na statutárních orgánech společnosti, nikoli pouze na IT oddělení.

Odpadové hospodářství a cirkulární ekonomika

V oblasti životního prostředí dochází v roce 2026 k zavádění přísnějších pravidel pro nakládání s odpady, která mají za cíl omezit skládkování a podpořit recyklaci surovin. Novela zákona č. 541/2020 Sb. platí již od 5. dubna 2025, ovšem až do konce roku trvalo přechodné období pro malé podniky do 25 zaměstnanců. Pro firmy se nově zavádí povinnost třídit odpad na 12 složek namísto původních 5. To znamená úpravu procesů nakládání s odpady ve firmě a nutnost revidovat smlouvy se svozovými společnostmi. Ty dle našich zkušeností samy kontaktují klienty a proaktivně je oslovují s nabídkou řešení. Zároveň platí zákaz ukládání recyklovatelných a energeticky využitelných odpadů na skládky.

Legislativa zavádí také výhody pro firmy s prokazatelně cirkulárním byznys modelem. Ty mohou od roku 2026 čerpat daňové úlevy až do výše 25 % na investice do ekologických technologií a získat bonifikaci ve veřejných zakázkách. Naopak nedodržení nových pravidel může vést k pokutám až 10 milionů Kč. Podrobněji jsme o povinnostech firem při nakládání s odpady psali v jednom z našich předchozích článků. Najdete tam také odkazy na legislativu a praktický výčet povinností pro původce odpadu.

Návrat daňového osvobození při prodeji společnosti nad 40 mil. Kč

Dobrá zpráva na závěr článku. Zdanění prodeje akcií a obchodních podílů nad 40 milionů Kč, které platilo i při dodržení časového testu, bylo po pouhém jediném roce platnosti zrušeno. Od nového roku se tak vrací plné daňové osvobození, a pokud prodávající splní časový test, nebude z příjmů z prodeje odvádět žádnou daň bez ohledu na jeho výši.